Zásady chovu CHP
"Šestero zásad moudrého chovatele CHP-
toho, co má za chodským ouškem."
1. Při sestavování chovného páru požaduj informace o zdraví chovných jedinců, ale hlavně také férově informuj klub o zdraví svých odchovů. Vyplňuj dotazníky zdraví - pomni, že lež má krátké nohy!!!
2. Pro minimalizaci výskytu zdravotních problémů, zvol pro mladou fenu při výběru chovného psa vždy psa staršího a po čase můžeš i naopak. Vlk v přírodě také nedostane šanci na „nevěstu“ dříve, než dospěje. Svou pozici si musí vybojovat a tím prokázat své zdravé geny!!!
3. Se svou fenou nejezdi na krytí za šampióny, kteří mají zástupy potomků, ale raději zvol opak a tvá štěňátka budou krevně zajímavá a žádaná hlavně pro tyto zástupy!!!
4. Neopakuj krytí své fenky stejným psem. Pokaždé stejně zjistíš, že každý vrh je jiný. Příroda nedělá kopie, ale jen a pouze originály, a proto není třeba ji zbytečně dráždit, když už to „jednou vyšlo“. Nevstupuj dvakrát do stejné řeky!!!
5. Vyber pro svou fenu chovného psa s co nejnižší příbuzností!!! Jen Habsburkové se kvůli majetku křížili tak, že genetické defekty byly u nich více než časté!!! (Karel II. Španělský, jehož rodiče byli v příbuzenském vztahu strýc a neteř, měl od narození nepřirozeně velkou hlavu, slabé tělo a ani v šesti letech neuměl pořádně chodit. Měl pro Habsburky typický převislý spodní ret a zdeformovanou spodní část obličeje.)
6. "Choďák není Malina ani NOčko." Snaž se držet toho co CHP hlavně charakterizuje: chlupy a krátké ouško. Máš-li fenu s delším ouškem, tak na krytí si vyber vždy psa s bohatou hřívou a s krátkým, korektně neseným ouškem!!!
